Houby – maso pro nejchudší

  |  0 komentářů

V době, kdy jídelníček našich předků jen velmi zřídka obohatila masitá strava, sbíraly se často nejrůznější houby, co se kde po lesích našlo. Tato kratochvíle tuzemským obyvatelům vydržela až dodnes. Jak nám mohou být houby užitečné a na co si dát při jejich sbírání pozor?

V jiných lokalitách Evropy platí houby víceméně za lahůdku, v Čechách si je sbírá pro potěšení svých chuťových buněk během jara a léta prakticky každý, kdo se projde po lesní cestě. Houbařská sezona začíná v Čechách květnu a končí s prvním sněhem. Popsáno je sice na světě asi tři sta tisíc druhů hub, v našich luzích a hájích se však vyskytuje druhů jen na šest stovek a většinou jde o ty nejedlé nebo dokonce jedovaté.

A co nám „smaženice z hub“ může poskytnout? Kromě vynikající chuti a nízkého obsahu kalorií houby oplývají hlavně provitaminem A, celou škálou vitamínů skupiny B nebo vitamín D. Zapomínat bychom neměli hlavně na to, že houby jsou významným zdrojem vlákniny. Zmínit musíme i spoustu minerálních látek, většina hub obsahuje velké množství hořčíku, vápníku, fosforu nebo železa. V tomto ohledu je takříkajíc dokonalá hlavně hlíva ústřičná nebo houževnatec jedlý, známý spíše po názvem šiitake.

Problém hub je snad jen v jejich těžší stravitelnosti pro naše nejmenší (děti do tří let by se měly hub vyvarovat úplně) a velmi staré lidi. Houby by měly být tabu i pro osoby, které trpí zhoršeným trávením.

Houby smažíme minimálně patnáct minut při teplotě vyšší než sedmdesát stupňů Celsia. Ideální je pak zkonzumovat čerstvé houby do tří dnů od jejich sběru (pokud s nimi nemáte jiné plány), pokud je nebudeme tepelně opracovávat hned po naší úspěšné výpravě, měli bychom houby uchovávat při teplotách 0 až 10 stupňů Celsia, jinými slovy v ledničce.

Houby můžeme uchovat sušením, ideálně na plastovém sítku, aby mohl k jednotlivým plátkům hub proudit čerstvý vzduch. Po sušení musíme houby uložit tak, aby nenavlhly a nedostali se k nim nejrůznější škůdci. Houby můžeme v případě potřeby i zamrazit, častou možností v českých domácnostech je jejich nakládání do octového nálevu. A to ještě není všechno, houby můžeme dokonce nakládat do tuku nebo sušit v soli. Při takovém procesu pak získáme sůl s houbovou vůní, která může hodně obohatit celou naši kuchyni.

A jaké houby v Čechách nejčastěji sbíráme? Může to být bedla vysoká, která skvěle chutná jako „řízek“, hřib dubový nebo hřib hnědý, lidově zvaný „modrák“. Vynikající právě třeba pro octový nálev je ryzec pravý nebo také kozák dubový.