Stáváme se na cukru závislí

Stáváme se na cukru závislí

Cukr! Je naprosto všude. V cukrovinkách, šťávách, sladkých nápojích, zálivkách, omáčkách, ale i ve slaném pečivu. Tady už nejde jen o sladkosti, koláče či zákusky nebo všemožné dobroty. Obsahuje ho i bílé pečivo, těstoviny, pizza či dokonce připravované maso. Cukr nebo přesněji glukóza je přeměněná energie, kterou když tělo přijímá, rozkládá jednotlivé uhlohydráty na glukózu, které vstřebává do krevního oběhu.

Pro tělo tato kombinace představuje značnou dávku energie, kterou pokud nespotřebujete ihned, uloží si ji do zásoby a nadbytečnou glukózu ukládá jako proměněný tuk. Cukr se takovýmto způsobem z krve očistí a tělo se znovu snaží získat potřebnou rovnováhu cukru v krvi a vás žádá o další cukr. A protože tělo ví, že nejbližší zdroj je opět sladké, dostáváte po dvou hodinách opět chuť na něco „dobrého“. Důvodem, proč je všechno tak, se dostáváme až do oblasti neuronů a samotné chemie.

Přehlédneme, že z cukru kromě vlastní energie nemáme absolutně nic, jeho spotřeba je v současnosti převyšující běžné hranice, jakémukoliv lidskému tělu. Nenahrazuje nám minerály, vlákninu, vitamíny či bílkoviny. Glukóza spouští vylučování různých hormonů, které neustále atakují naše receptory vjemů a cítíme tak při konzumaci cukrů fantastické pocity úlevy, naplnění, pohody či dokonce uspokojení. Jídlo se tak stává dennodenně skutečným požitkem.

cukor_zdravie1_20120929124051

Bez cukru to vůbec nejde? Každé jídlo by mělo být vyvážené, a mělo by ho tvořit alespoň 20% proteinů, které napomáhají pomalejšímu rozkladu na glukózu. Prodlouží se cyklus a vy se dokážete vyhnout i po hodinách nutkání vzít si opět něco sladkého. Každý den byste měli svůj den začínat kvalitními snídaní a do jogurtu si přidat hrst semínek nebo mixu oříšků. Polední salátek, si obohatit kostičkami lososa nebo tuňáka a jako dezert či svačinu si dopřát výborný tvaroh. Cukr takto budete odbourávat jen postupně, a po pár týdnech zjistíte, že nutkání, dát si opět cosi sladké jsou už dávno pryč!

Ohodnotit